Zrušení spolku Ukončení činnosti spolku má dvě fáze – zrušení a zánik.
Spolek lze dobrovolně zrušit právním jednáním. O dobrovolném zrušení spolku rozhoduje jeho příslušný orgán (§ 168 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „OZ“). Příslušný orgán spolku je zpravidla specifikován ve stanovách spolku. V opačném případě jím je nejvyšší orgán spolku (§ 244 OZ). Neurčí-li stanovy jinak, je nejvyšším orgánem spolku členská schůze (§ 247 odst. 3 OZ). Co se týče pravidel pro zasedání členské schůze spolku, vychází se ze stanov spolku, případně srov. § 248 a násl. OZ.
Poté, co příslušný orgán spolku rozhodl o jeho zrušení, musí proběhnout likvidace spolku, jejímž účelem je vypořádání majetku spolku. Likvidace musí alespoň formálně proběhnout i v případě, že spolek nemá žádný majetek ani žádné závazky. Musí být jmenován likvidátor, kterého jmenuje nejvyšší orgán spolku. Likvidátorem může být například také člen spolku nebo člen některého orgánu spolku. Likvidátor podá návrh na zápis vstupu do likvidace do spolkového rejstříku. K tomuto návrhu musí být připojeno rozhodnutí příslušného orgánu spolku o zrušení spolku. Spolek pak musí používat svůj název s připojením dodatku „v likvidaci“. Likvidace je upravena v § 187-209 a § 269-273 OZ. Likvidátor oznámí vstup spolku do likvidace všem známým věřitelům a zároveň zveřejní oznámení vstupu do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky. Toto oznámení lze od 1. 8. 2019 učinit i prostřednictvím zápisu těchto skutečností ve spolkovém rejstříku (srov. § 13 odst. 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Likvidátor sestaví soupis jmění spolku a zpřístupní jej všem členům v sídle spolku. Likvidátor zpeněží likvidační podstatu pouze v tom rozsahu, v jakém to je pro splnění dluhů spolku nezbytné a s likvidačním zůstatkem naloží podle stanov. Použitím likvidačního zůstatku likvidace končí. Následně likvidátor podá do třiceti dnů od skončení likvidace návrh na výmaz spolku ze spolkového rejstříku opět k rejstříkovému soudu. Teprve výmazem ze spolkového rejstříku spolek zaniká. Zánik spolku Návrh na zápis (resp. výmaz) do spolkového rejstříku se podává k příslušnému rejstříkovému soudu, kterým je krajský soud, v jehož obvodu má spolek sídlo (§ 75 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o veřejných rejstřících“ nebo „ZVR“). Pro návrh na zápis je třeba použít elektronický formulář zveřejněný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Příslušný formulář je dostupný zde nebo z úvodní stránky justice.cz – podání do veřejného rejstříku – inteligentní formulář. Vyplněný formulář lze podat buď v elektronické, nebo listinné podobě (§ 22 odst. 1 ZVR). Návrh na zápis do spolkového rejstříku podává za spolek jeho statutární orgán (resp. likvidátor). Tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen [§ 28 ZVR a § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpis]. Podpis navrhovatele na listinném návrhu musí být úředně ověřen (§ 22 odst. 2 ZVR). Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, tedy podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh na zápis podává (§ 22 odst. 3 ZVR ve spojení s § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a s § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin (§ 66 ZVR) v souvislosti s tímto zápisem (§ 19 ZVR). Rozsah požadovaných listin vyplývá ze zákona o veřejných rejstřících. Orientační seznam těchto příloh pro spolky je k dispozici zde (nebo při vstupu z úvodní stránky justice.cz lze nalézt příslušný odkaz na stránce, která se otevře po zadání „podání do veřejného rejstříku“, před zadáním „inteligentní formulář“). Listiny určené k založení do sbírky listin, jimiž se nedokládají skutečnosti uvedené v návrhu na zápis, změnu nebo výmaz zápisu ve spolkovém rejstříku, je nutné zasílat ve formátu PDF (srov. § 18 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; bližší informace lze získat zde), a to následujícími způsoby:
1) datovou schránkou,
2) na elektronickou adresu rejstříkového soudu (e-mailem),
3) prostřednictvím online podání do Sbírky listin dostupného zde,
4) webovou aplikací ePodatelna dostupnou z justice.cz,
5) na technických nosičích dat CD-R, CD-RW, DVD-R, DVD+R, DVD-RW, DVD+RW.
K tomu uvádíme, že spolky jsou podle § 11 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozeny od soudního poplatku ve věcech zápisu do spolkového rejstříku.
Zrušení spolku Ukončení činnosti spolku má dvě fáze – zrušení a zánik.
Spolek lze dobrovolně zrušit právním jednáním. O dobrovolném zrušení spolku rozhoduje jeho příslušný orgán (§ 168 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „OZ“). Příslušný orgán spolku je zpravidla specifikován ve stanovách spolku. V opačném případě jím je nejvyšší orgán spolku (§ 244 OZ). Neurčí-li stanovy jinak, je nejvyšším orgánem spolku členská schůze (§ 247 odst. 3 OZ). Co se týče pravidel pro zasedání členské schůze spolku, vychází se ze stanov spolku, případně srov. § 248 a násl. OZ.
Poté, co příslušný orgán spolku rozhodl o jeho zrušení, musí proběhnout likvidace spolku, jejímž účelem je vypořádání majetku spolku. Likvidace musí alespoň formálně proběhnout i v případě, že spolek nemá žádný majetek ani žádné závazky. Musí být jmenován likvidátor, kterého jmenuje nejvyšší orgán spolku. Likvidátorem může být například také člen spolku nebo člen některého orgánu spolku. Likvidátor podá návrh na zápis vstupu do likvidace do spolkového rejstříku. K tomuto návrhu musí být připojeno rozhodnutí příslušného orgánu spolku o zrušení spolku. Spolek pak musí používat svůj název s připojením dodatku „v likvidaci“. Likvidace je upravena v § 187-209 a § 269-273 OZ. Likvidátor oznámí vstup spolku do likvidace všem známým věřitelům a zároveň zveřejní oznámení vstupu do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky. Toto oznámení lze od 1. 8. 2019 učinit i prostřednictvím zápisu těchto skutečností ve spolkovém rejstříku (srov. § 13 odst. 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Likvidátor sestaví soupis jmění spolku a zpřístupní jej všem členům v sídle spolku. Likvidátor zpeněží likvidační podstatu pouze v tom rozsahu, v jakém to je pro splnění dluhů spolku nezbytné a s likvidačním zůstatkem naloží podle stanov. Použitím likvidačního zůstatku likvidace končí. Následně likvidátor podá do třiceti dnů od skončení likvidace návrh na výmaz spolku ze spolkového rejstříku opět k rejstříkovému soudu. Teprve výmazem ze spolkového rejstříku spolek zaniká. Zánik spolku Návrh na zápis (resp. výmaz) do spolkového rejstříku se podává k příslušnému rejstříkovému soudu, kterým je krajský soud, v jehož obvodu má spolek sídlo (§ 75 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o veřejných rejstřících“ nebo „ZVR“). Pro návrh na zápis je třeba použít elektronický formulář zveřejněný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Příslušný formulář je dostupný zde nebo z úvodní stránky justice.cz – podání do veřejného rejstříku – inteligentní formulář. Vyplněný formulář lze podat buď v elektronické, nebo listinné podobě (§ 22 odst. 1 ZVR). Návrh na zápis do spolkového rejstříku podává za spolek jeho statutární orgán (resp. likvidátor). Tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen [§ 28 ZVR a § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpis]. Podpis navrhovatele na listinném návrhu musí být úředně ověřen (§ 22 odst. 2 ZVR). Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, tedy podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh na zápis podává (§ 22 odst. 3 ZVR ve spojení s § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a s § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin (§ 66 ZVR) v souvislosti s tímto zápisem (§ 19 ZVR). Rozsah požadovaných listin vyplývá ze zákona o veřejných rejstřících. Orientační seznam těchto příloh pro spolky je k dispozici zde (nebo při vstupu z úvodní stránky justice.cz lze nalézt příslušný odkaz na stránce, která se otevře po zadání „podání do veřejného rejstříku“, před zadáním „inteligentní formulář“). Listiny určené k založení do sbírky listin, jimiž se nedokládají skutečnosti uvedené v návrhu na zápis, změnu nebo výmaz zápisu ve spolkovém rejstříku, je nutné zasílat ve formátu PDF (srov. § 18 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; bližší informace lze získat zde), a to následujícími způsoby:
1) datovou schránkou,
2) na elektronickou adresu rejstříkového soudu (e-mailem),
3) prostřednictvím online podání do Sbírky listin dostupného zde,
4) webovou aplikací ePodatelna dostupnou z justice.cz,
5) na technických nosičích dat CD-R, CD-RW, DVD-R, DVD+R, DVD-RW, DVD+RW.
K tomu uvádíme, že spolky jsou podle § 11 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozeny od soudního poplatku ve věcech zápisu do spolkového rejstříku.